Rozhledna Cvilín
Vrch Civilín (436 m) se rozkládá na jihovýchodním okraji Krnova a na jeho dvou vrcholech se nalézá několik výjimečných staveb. Na jeho Zadním kopci se nelézá zřícenina hradu Civilín a na Předním kopci stoji stavba barokního poutního kostela sv. Kříže a Sedmibolestné Panny Marie. Výškovou dominantu pak tvoří rozhledna Civilín. Byla otevřena roku 1903 a za její výstavbou stál Moravskoslezský sudetský horský spolek. Dostala jméno podle svého mecenáše knížete Lichtensteina. Točité schodiště ústilo na vyhlídkovou plošinu a na cimbuří ještě navazovala malá boční věžička s další vyhlídkovou plošinou. O tuto unikátní věžičku přišla rozhledna po válce kdy byly prováděny opravy. Rozhledna nebyla v dalších letech udržována a chátrala. V roce 1966 byly na vrchol rozhledny umístěny antény televizního vysílače a přístup na rozhlednu se omezil. V 80.letech a na přelomu 20. a 21. století prošla rekonstrukcí, antény byly sundány a přístup pro veřejnost obnoven v plné míře. Původní výška věže s boční věžičkou byla 35 metrů, nyní je jenom 29 metrů. Od roku 1993 je rozhledna Civilín zapsána v památkovém fondu Státního ústavu památkové péče. Rozhledna LandekRozhledna na Landeku (280 m) je jednoduchá dřevěná věž, která nabízí pěkný výhled na Ostravu. Byla postavena teprve roku 1998 na území Velké Ostravy, na vrchu Landek, který najdeme nedaleko soutoku Odry s Ostravicí v Ostravě-Petřkovicích. Její provedení je velmi prosté, má dvě patra, z nichž to vyšší se nalézá pouze 5 metrů nad zemí. Vyhlídková plošina je krytá stříškou a vystupuje se na ní po žebříku. Rozhledna leží ve velmi atraktivní lokalitě významné archeologické oblasti. Je součástí naučné přírodovědné stezky a roku 1992 byla tato oblast prohlášena národní kulturní památkou. Rozhledna PradědPraděd (1492 m) je nejvyšší hora Moravy a na jeho vrcholu stojí nejvýše položená rozhledna u nás. Rozhledna na Pradědu je v pořadí již druhou vyhlídkovou stavbou. Její předchůdkyně, krásná, kamenná stavba, měla velké ambice, ale proměnila se ve velkou hromadu trosek. Její příběh se začal rodit v průběhu 19. století. Tehdy, v době velkého rozvoje turismu, se vrchol Pradědu stal velmi oblíbeným cílem návštěvníků Jeseníků. Proto se Moravskoslezský sudetský horský spolek rozhodl na vrcholu Pradědu vybudovat velkolepou rozhlednu, která měla být nejmodernější a největší vyhlídkovou stavbou své doby. Dostatek finančních prostředků byl z veřejných sbírek shromážděn na počátku 20. století a tak mohl být vybrán návrh vídeňského architekta Franze Neumanna. Habsburská věž, jak jsi autor nazval, vypadala spíše jako středověký hrad. Měla být vysoká 32,5 metru a 14.5 metru široká, s restaurací, pokoji pro hosty a hlavní vyhlídkovou věží. Stavba započala roku 1904 a vlivem nepříznivého klimatu a finančních problémů byla dokončena až v roce 1912. Ovšem při kolaudaci komise nepovolila otevření obytných prostorů. Na vyhlídku se sice mohlo, ale pouze do První světové války, během ní musela být rozhledna uzavřena. V roce 1923 bylo z bezpečnostních důvodů požádáno o uzavření rozhledny. V roce 1926 začala její rekonstrukce, která se protáhla na 8 let, ale problémy s údržbou přetrvaly. Peněz na udržování ubývalo a ta chátrala. Než se v roce 1959 stihlo přistoupit k její rekonstrukci tak se zřítila. Na vrcholu Pradědu tak zůstala jen Poštovní chata s restaurací, která byla postavena počátkem čtyřicátých let, v jejímž patře sídlili meteorologové.
Na svoji pokračovatelku si Habsburská věž musela počkat do roku 1980. Rozvoj televizního vysílání si vynutil nutnost stavby televizního vysílače na Pradědu. Architekt Jan Liška jeho stavbu pojal jako víceúčelový objekt, při němž bylo pamatováno také na turisty. Těm měla sloužit restaurace v základně věže a vyhlídkový ochoz v úctyhodné výši 70 metrů. Samotná stavba je vysoká 145 metrů a na vyhlídku vede naštěstí výtah, který lze využít v době provozu restaurace. To je každý den mezi 9 – 18 hodinou. Vrchol věže se nachází ve výšce 1653 m n.m. a je tedy nejvyšším bodem České republiky. Přestože byl věž dokončena v roce 1980, pro turisty byla zpřístupněna až v polovině 90. let. Od té doby nabízí rozsáhlý kruhový výhled.
Rozhledna Prašivá
Prašivá je oblíbeným turistickým cílem a výškovou dominantou severní části Beskyd. Masiv Prašivé má v nejvyšším bodě nadmořskou výšku 843 metrů a v místě zvaném Malá Prašivá, kde stojí rozhledna, (706 m n. m.). V těchto místech stojí již od roku 1640 kostel sv. Antonína. Toto místo, vzdálené asi 12 km jihovýchodně od Frýdku-Místku, poskytuje působivé výhledy na celou Ostravskou pánev. To byl také důvod, proč si ho členové Pobeskydské jednoty slezské z Frýdku vybrali pro postavení horské chaty. V celé oblasti už v té době rostly jako houby po dešti podobné stavby, za jejichž stavbou stál německý Beskydský spolek. Pobeskydská jednota slezská získala pozemek v roce 1899, ale trvalo dlouhých 23 let, než se začalo stavět. Architektem stavby byl místecký architekt Čermák, jenž vypracoval plán velké dřevěné chaty s restaurací v přízemí, ubytovnou v prvním patře a vysokou střešní nástavbou s krytým vyhlídkovým ochozem. Slavnostní otevření dřevěné chaty s rozhlednou proběhlo za velkého zájmu veřejnosti 2. října 1921.
Až do roku 1948 pečoval o chatu Klub československých turistů, s nímž se Pobeskydská jednota slezská sloučila na začátku 20. let 20. století. Poté se sice několikrát změnili majitelé, ale chata slouží nadále. To bohužel neplatí o samotné rozhledně, protože je veřejnosti uzavřena.
Štramberská Trúba
Město Štramberk patří k nekrásnějším místům v severním podhůří Beskyd. Ne nadarmo se mu říká „moravský betlém“. Každoročně přiláká tisíce návštěvníků neopakovatelná atmosféra historie, zachovalá lidová architektura a zejména dominanta města, 35 metrů vysoká věž, zvaná Trúba, která slouží od počátku 20. století jako rozhledna. S návrhem na její výstavbu přišel Adolf Hrstka, předseda místního odboru Klubu Českých Turistů. Do té doby se nad městem zvedaly pouze ruiny štramberského hradu ze 13. století, mezi nimiž vynikalo právě torzo bývalé strážní věže. Adolf Hrstka zpopularizoval návrh její přestavby na rozhlednu. Projekt se setkal s velkým ohlasem, po Čechách i na Moravě se organizovaly dobrovolné finanční sbírky. Opravená věž, za jejíž stavbou stál architekt Kamil Hilbert, byla slavnostně otevřena 1. června 1903. Byla štíhlá, zakončená charakteristickou dřevěnou vyhlídkovou nástavbou. Rozhledna a Štramberk se tím staly jedním z nejoblíbenějších turistických cílů v širokém okolí. V roce 1925 byla v těsném sousedství vyhlídky přistavěna turistická chata pojmenovaná po Adolfu Hrstkovi. Když vystoupáte 159 schodů, bude odměněn si výhledem na Oderské vrchy, Jeseníky s Pradědem, Radhošť a Hostýn. Pokud jsou daleké výhledy Vaší oblíbenou kratochvílí tak při návštěvě trúby neopomeňte vystoupat i na rozhlednu na nedaleké Bílé Hoře. Lysá horaJe nejvyšší vrchol Beskyd (1324 m) a symbolem turistiky v Beskydech. Na vrcholu s delakými rozhledy meteorologická stanice a televizní vysílač.
Odkaz na rozhledny v ČR: www.rozhlednyunas.cz
Církevní památky
- Frýdek-Místek – bazilika Navštívení Panny Marie – monumentální barokní dvouvěžová architektura z let 1740 – 1777. Tradiční mariánské poutní místo.
- Opava – Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie, národní kulturní památka – gotický farní chrám postavený na místě románského kostela koncem 14. stol. Porozuhodná cihlová stavba se dvěmi věžemi, z nichž vyšší je zakončena barokní bání.
- Radhošť – kaple Cyrila a Metoděje – kaple se sousoším věrozvěstů Cyrila a Metoděje, kteří toto místo podle staré pověsti navštívili. Místo každoročního poutního setkání.
- Zlaté Hory – poutní místo panny Marie Pomocné – nově vybudovaný poutní areál v letech 1990 – 1997. Podnětem ke vzniku poutního místa bylo narizení Martina Tainnheisera v roce 1647. Nejprve zde stála kaplička, později kostel, který však byl v roce 1973 srovnán se zemí. V roce 1990 by posvěcen papežem Janem Pavlem II. základní kámen pro výstavbu nového poutního místa.
Různé zajímavosti v Moravskoslezském kraji
- V Moravskoslezském kraji se nachází největší množství dřevěných kostelíků v ČR. (Marklovice u Karviné, Albrechtice u Českého Těšína, Řepiště, Sedliště, Nýdek, Guty, Bystřice, Prašivá, Hrčava, Bílá, Grúň, Čeladná, Kunčice pod Ondřejníkem, Tamovice, Rybí, Hodslavice)
- Valašské království – království Valachů nejdete ve staré dobré Evropě, v České Republice, na východní Moravě. Stačí vystúpiť na památnú horu Radhošť a vudíte ho celé. A fšecko sa o něm možete dozvědět aj na www.valasske-kralovstvi.cz
- Země děda Praděda – se rozkládá na svazích Jeseníků, Rychlebských hor, Kralického Sněžníku a dalších kopců v okolí. Že je opravdu hornatá můžete posoudit ze špičky hory Pradědu.